Protiradonová ozdravná opatření a dotace

Ozdravná opatření proti radonu se používají ke snížení vysoké koncentrace radonu v dokončených stavbách, používaných pro bydlení nebo pobyt osob.

Taková opatření je třeba zvážit, pokud byla měřením zjištěna koncentrace radonu převyšující stanovené směrné hodnoty. Měl by se o ně však zajímat i vlastník domu, který plánuje takové stavební úpravy, které by mohly zvý­šit koncentraci radonu, zejména:

  • porušení stávající hydroizo­lace stavby
  • dodatečná instalace podlahového vytápění do podlah, polože­ných na terénu
  • přeměna dosud neužívaných přízemních nebo suterénním místností na obytné
  • výměna oken za nová
  • zateplení pláště budovy

Snížením koncentrace radonu v domě se sníží zdravotní riziko, kterému jsou jeho obyvatelé nebo uživatelé vystaveni. Samozřejmě radon nelze z domu odstranit zcela, protože je běžnou součástí přírodního prostředí. Ani ve venkovním vzduchu není nulová koncentrace radonu.

Vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje , stanoví referenční úroveň pro přírodní ozáření uvnitř budovy s obytnou nebo pobytovou místností. Pro objemovou aktivitu radonu je stanovena referenční úroveň

300 Bq.m-3

(Becquerel na krychlový metr)

Tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání. Pro záření gama je stanovena referenční úroveň hodnotou

1 µSv.hod-1

(mikroSievert za hodinu)

pro maximální příkon prostorového dávkového ekvivalentu v obytné nebo pobytové místnosti ve výšce 1 m nad podlahou a vzdálenosti 0,5 m od stěny. 

Referenční úrovní je úroveň ozáření nebo rizika ozáření v nehodové expoziční situaci nebo v existující expoziční situaci, kterou je nežádoucí překročit; snížením úrovně ozáření nebo rizika ozáření na  referenční úroveň nelze mít optimalizaci radiační ochrany za docílenou.

Důvodem zvýšené koncentrace radonu v domech je především pronikání radonu z podloží netěsnou konstrukcí podlahy. Také utěsnění obvodových zdí a snížení ventilace, např. zatep­lením nebo výměnou oken, pokud není současně omezen přísun radonu z podloží, může vést k nárůstu koncentrace radonu. Zvýšený dávkový příkon záření gama indikuje, že zdrojem radonu může být použitý stavební materiál. Podkladem pro návrh ozdravných protiradono­vých opatření by proto měl být vždy výsledek podrobného šetření, kterým se zjistí zdroj/zdroje radonu a způsob jeho průniku a šíření ve stavbě. Dále je potřeba zhodnotit cel­kový stav objektu, zejména stav kontaktních konstrukcí a způsob a intenzitu větrání.

Všechna ozdravná opatření proti radonu jsou založena na dvou principech – snížení přísunu radonu do stavby nebo zvýšení jeho odvětrání.

Pokud není koncentrace radonu příliš vysoká nebo jsou obytné místnosti odděleny od podloží sklepem, existuje prostor pro jednoduchá svépomocně realizovatelná opatření, která spočívají v utěsnění vstupních cest radonu do objektu a ve zvýšení intenzity výměny vzduchu. Jedná se zejména o zajištění odpovídajícího větrání domu, utěsnění trhlin, prostupů a otvorů v kontaktních konstrukcích, nahrazení trativodů podlahovými vtoky se zápachovou uzavírkou, utěsnění prostupů ve stropu mezi sklepem a přízemím, zabránění proudění vzduchu ze sklepa do vyšších podlaží utěsněním stávajících nebo osazením nových dveří vedoucích do sklepa, zvýšení výměny vzduchu ve sklepě pomocí větracích průduchů atd. Pokud se majitel roz­hodne pro svépomocná opatření, najde podrobné informace v příručce SVÉPOMOCNÁ OPATŘENÍ PROTI RADONU, případně IZOLACE PROTI RADONU. Účinnost takových opatření nepřevyšuje obvykle 50 %.

Pokud je potřeba dosáhnout výraznějšího snížení koncentrace radonu a ve stavebně složitěj­ších případech je třeba se zaměřit v závislosti na stavebně technickém stavu objektu a cha­rakteru podloží na profesionální technologie, zaměřené zejména na rekonstrukci podlah zahrnující položení nové protiradonové izolace, vybudování systému odvětrávání podloží a aplikaci systému nucené ventilace v domě. Pro tyto účely je především pro profesionály ur­čena příručka RADON – stavební souvislosti I. a II., která se skládá ze sešitů zaměřených na výběr, navrhování a realizaci možných typů opatření.

Všechna ozdravná opatření jsou založena na postupech uvedených v ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží a ČSN 73 0602 Ochrana staveb proti radonu a záření gama ze stavebních materiálů. Účinnost realizovaných opatření je důležité ověřit měřením, které slouží jak pro zhodnocení kvality provedených ozdravných opatření a práce projektanta a realizátora, tak pro informaci uživateli stavby o kvalitě vnitřního ovzduší. Měření  objemové aktivity radonu v budovách provádějí firmy s povolením Státního úřadu pro jader­nou bezpečnost.

OZDRAVNÁ OPATŘENÍ NA VEŘEJNÝCH VODOVODECH

Ozdravná opatření proti radonu se používají také ke snížení vysoké koncentrace radonu přítomného ve vodě z podzemních zdrojů.

Pokud objemová aktivita radonu v pitné vodě pro veřejnou potřebu převyšuje nejvyšší přípustnou hodnotu  300 Bq/l, má dodavatel povinnost zajistit opatření k jejímu snížení pod referenční úroveň 100 Bq/l stanovenou v příloze č.27 vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. Na trhu jsou pro tento účel technologie s účinností převyšující 90 %. V případě indi­viduálního zásobování záleží jen na uživatelích zdroje, zda si zjistí koncentraci radonu ve vodě z vlastní studny a budou v případě potřeby uvažovat o jejím snížení. Hlavní riziko ra­donu nespočívá v konzumaci vody, ale v jeho uvolňování do ovzduší místností s velkou spo­třebou vody, např. kuchyně, koupelny. Při zvýšené koncentraci radonu ve vodě je třeba dbát na jejich dostatečné větrání. Pokud koncentrace radonu ve vodě přesahuje 1 000 Bq/l, je vhodné zvážit dostupná opatření, např. napojení na veřejný vodovod nebo instalaci provzduš­ňovacího zařízení.v

DOTACE NA SNÍŽENÍ OZÁŘENÍ Z RADONU

Přírodní ozáření je v ČR regulováno od roku 1991. Proto je u staveb, které byly do roku 1991 postaveny s nedostatečnou ochranou a je v nich v důsledku toho vysoká koncentrace radonu, považována tato skutečnost za tzv. starou zátěž. Stát může poskytnout dotaci na likvidaci těchto starých radiačních zátěží ve stavbách a v pitné vodě určené pro veřejné zásobování a to Metodickým postupem Ministertva financí.

Požádat o dotaci lze na základě zveřejněné výzvy Ministerstva financí v daném roce. V roce 20018 byla MF zveřejněna výzva č. 1/2018 Podrobnosti naleznete na stránkách Ministerstva financí.

 1. 1. 2017 nabyla účinnosti vyhláška č. 464/2016 Sb., o postupu při poskytování dotace ze státního rozpočtu na přijetí opatření ke snížení míry ozáření z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb pro bydlení a pobyt veřejnosti a na přijetí opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu, uveřejněná v částce č. 186/2016 Sbírky zákonů. Vyhláška č. 461/2005 Sb., o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší staveb a ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejné zásobování byla zrušena zákonem č. 263/2016 Sb., atomový zákon (§ 238 bod 21).

Dne 1.1.2017 nabyla účinnosti i vyhláška č. 362/2016 Sb., o podmínkách poskytnutí dotace ze státního rozpočtu v některých existujících expozičních situacích. Tyto dvě vyhlášky spolu úzce souvisejí. 

Možnost státu poskytnout dotaci na provedení účinného opatření je upravena zákonem č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Podmínky poskytnutí dotace jsou upraveny ve vyhlášce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 362/2016 Sb., postup při poskytování dotace je upraven ve vyhlášce Ministerstva financí č. 464/2016 Sb. Celkový objem prostředků uvolňovaných Ministerstvem financí (dále jen „ministerstvo“) na odůvodněná opatření v daném roce je stanoven zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.  

Vlastníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 362/2016 Sb. může být poskytnuta dotace na provedení účinného opatření nejvýše do částky 150 000,- Kč.

Tato částka může být překročena pouze výjimečně, pokud si provedení opatření vyžádá podstatně vyšší náklady vzhledem k hodnotě OAR překračující 3 000 Bq/m3 (§ 2 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 464/2016 Sb.). 

Vlastníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) a c) vyhlášky č. 362/2016 Sb. může být poskytnuta dotace pouze v české měně do výše nezbytných a řádně doložených nákladů, nejvýše však 1 500 000 Kč. 

Vlastníkovi vodovodu pro veřejnou potřebu (§ 3 odst. 1 vyhlášky č. 362/2016 Sb.) může být poskytnuta dotace na realizaci opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu do výše nezbytných a řádně doložených nákladů, nejvýše však 1 500 000,- Kč.  

V žádosti o poskytnutí dotace zdůvodní vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu navrhované řešení opatření ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu.  

Po provedení opatření lze z dotace uhradit pouze jedno kontrolní měření obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě dokládající snížení objemové aktivity radonu pod referenční úroveň  100 Bq/l. Případné vícenáklady způsobené chybným postupem dodavatele opatření nelze z poskytnuté dotace hradit. Ze státního rozpočtu se nehradí výdaje na každoroční měření vzorků vody.

Dotaci na stejný účel je možné poskytnout pouze jednou.

Státní dotace se poskytují na:

  1. Byty v rodinném nebo bytovém domě užívaném k trvalému bydlení, k jehož výstavbě bylo vydáno stavební povolení do 28. 2. 1991 a v němž je dlouhodobý průměr objemové aktivity radonu při běžném užívání vyšší než 1 000 Bq/m3.

  2. Budovy škol, školských zařízení a budovy sloužící pro dlouhodobý pobyt dětí a mlá­deže, k jejichž výstavbě bylo vydáno stavební povolení do 28. 2. 1991, jestliže v některé pobytové místnosti určené k pobytu dětí a mládeže je průměrná obje­mová aktivita radonu v době jejich pobytu vyšší než 300 Bq/m3.

  3. Budovy sloužící pro zabezpečení sociálních nebo zdravotních služeb, k jejichž výstavbě bylo vydáno stavební povolení do 28. 2. 1991, jestliže v některé pobytové místnosti je při běžném užívání dlouhodobý průměr objemové aktivity radonu vyšší než 1 000 Bq/m3.

  4. Vodovody pro veřejnou potřebu ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb., ve znění pozděj­ších předpisů (Zákon o vodovodech a kanalizacích), jestliže obsah objemové aktivity radonu překročil nejvyšší přípustnou hodnotu 300 Bq/l, která je stanovena v příloze č.27 vyhlášky č. 422/2016 Sb.

 

1) MĚŘENÍ

Stavby - koncentraci radonu ve stavbě je třeba zjistit měřením, buď informativním měřením v rámci Radonového programu ČR, nebo měřením provedeným subjektem s povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Vodovody - koncentrace radonu, případně dalších radionuklidů ve vodě se zjistí měřením provedeným subjektem s povolením.

2) DOMĚŘENÍ - OVĚŘENÍ

Byty - pokud alespoň v jedné místnosti je zjištěna vyšší objemová aktivita radonu než 900 Bq/m3, je možné požádat o doměření průměrné objemové aktivity radonu v bytě. Doměření provádí výhradně Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. (SÚRO). Ten po dohodě s žadatelem mu předá odpovídající počet detektorů pro doměření objemové aktivity radonu ve všech obytných místnostech a kuchyních bytu na dobu nejméně dvou měsíců a dotazník k měřenému objektu. Po ukončení měření vrátí žadatel poštou nebo osobně detektory SÚRO, v.v.i., který je předá k vyhodnocení a zašle žadateli výsledky měření.

Veřejné budovy - pokud je dlouhodobým měřením alespoň v jedné místnosti zjištěna vyšší objemová aktivita radonu než 300, resp. 1 000 Bq/m3, je možné požádat o doměření objemové aktivity radonu. Doměření zajišťuje SÚRO nebo Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. Jedná se buď o doměření objemové aktivity radonu v době pobytu dětí, nebo o doměření objemové aktivity radonu ve všech pobytových místnostech. SÚRO po vyhodno­cení zašle žadateli výsledky měření.

Vodovody – koncentrace radonu v dodávané pitné vodě je ověřována v rámci kontrolní čin­nosti SÚJB.

3) STANOVISKO SÚJB K PŘEKROČENÍ PRŮMĚRNÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY RADONU

Byty - pokud je průměrná objemová aktivita radonu v bytě vyšší než 1 000 Bq/m3, je možné prostřednictvím místem příslušného Krajského úřadu požádat SÚJB o vydání stanoviska k poskytnutí dotace. Žádost se dokládá výsledky měření.

Veřejné budovy - pokud je v některé části budovy zjištěna průměrná objemová aktivita ra­donu v době pobytu dětí vyšší než 300 Bq/m3 nebo v průměru v budově vyšší než 1 000 Bq/m3, je možné požádat SÚJB o vydání stanoviska k poskytnutí dotace. K žádosti se přiklá­dají výsledky měření, projektová dokumentace v rozsahu odpovídajícím stavebnímu zákonu a rozpočet předpokládaných nákladů.

Vodovody - pokud je objemová aktivita radonu vyšší než 300 Bq/l , je možné požádat SÚJB prostřednictvím místně příslušného Krajského úřadu  o vydání stanoviska k poskytnutí dotace. K žádosti se přikládají výsledky měření, projektová dokumentace v rozsahu odpovídajícím stavebnímu zákonu a rozpočet předpokládaných nákladů.

4) PODÁNÍ ŽÁDOSTI PROSTŘEDNICTVÍM KRAJSKÉHO ÚŘADU (KÚ)

Žádost o poskytnutí státní dotace na ozdravná opatření proti radonu podává vlastník prostřednictvím KÚ. Vzor žádosti je v příloze vyhlášky č. 464/2016 Sb.

5) POSTUP KÚ

KÚ posoudí splnění podmínek pro poskytnutí dotace a náležitosti žádosti, zpracuje své sta­novisko a předá žádost Ministerstvu financí ČR (MF). MF písemně potvrdí KÚ přijetí žá­dosti a uvede částku rezervovanou pro žadatele ve státním rozpočtu. KÚ o tom informuje vlastníka. Podle Metodického postupu MF se protiradonovým ozdravným opatřením ve stavbě rozumí opatření navržené a provedené podle ČSN 73 0601.

6) REALIZACE OPATŘENÍ

Žadatelem vybraná firma realizuje ozdravná opatření. Za účinné opatření se považuje snížení ob­sahu radonu v ovzduší pod směrnou hodnotu 300 Bq/m3 nebo alespoň o 75 % z původní hodnoty nebo snížení obsahu radonu ve vodě pod referenční úroveň 100 Bq/l.

7) STANOVISKO SÚJB K ÚČINNOSTI PROVEDENÝCH OPATŘENÍ

Vlastník budovy nebo vodovodu musí požádat SÚJB o vydání stanoviska k účinnosti prove­dených opatření. Žádost se dokládá výsledky závěrečného měření, dokumentací provedeného opatření a doklady o vynaložených nákladech. SÚJB provádí vlastní nezávislou kontrolu účinnosti provedených opatření.

8) PODÁNÍ ŽÁDOSTI O VYPLACENÍ DOTACE PROSTŘEDNICTVÍM KÚ

Žádost o vyplacení dotace podává vlastník prostřednictvím KÚ. K žádosti se přikládají doklady o skutečné výši účelně vynaložených nákladů, výsledky kontrolního měření a stano­visko SÚJB. Aby mohla být dotace vyplacena v roce podání žádosti, musí být doručena MF do 30. 11. MF a SÚJB si mohou vyžádat i další doklady nebo provést kontrolní měření.

sujb
suro
sujchbo
sujb
mpmrcr
mzpcr
mzcr
mzemcr
mfcr