Geologie ČR
Geologie České republiky
Celý článek naleznete v sekci odborná literatura.
Na území České republiky se nachází dvě základní geologické jednotky: Český masív (Čechy a západní část Moravy) a Západní Karpaty (východní a jihovýchodní část Moravy). Hranicí obou jednotek je přibližně linie Znojmo – Ostrava.
Český masív je fragment variského orogenu. Český masív je tvořen fundamentem (starším krystalinickým podložím) a platformními pokryvy (mladšími sedimenty). Fundament byl zásadně formován kadomskou orogenezí (proterozoikum až kambrium) a přetvořen variskou orogenezí (devon – karbon). Při obou horotvorných pochodech nastaly laterární posuvy hmot a metamorfóza (rekrystalizace) hornin. Český masív má blokovou stavbu, bloky jsou omezeny zlomy. Český masív je tvořen horninami magmatickými, sedimentárními a metamorfovanými stáří proterozoikum – kvartér.
Fundament Českého masívu je tvořen metamorfovanými horninami a magmatickými horninami předvariského a variského stáří. Fundament Českého masívu je heterogenní celek a dělí se na několik regionálních jednotek vymezených oblastí (moldanubická oblast, tepelsko-barrandienská oblast, kutnohorsko-železnohorská oblast, sasko-duryňská oblast, lužická oblast, moravskoslezská oblast).
Sedimenty permokarbonu (karbon a perm limnických pánví) tvoří přechod mezi předplatformními jednotkami a platformními jednotkami Českého masívu. Četné karbonské pánve s ložisky uhlí jsou v celém území Českého masívu.
Platformní pokryvy jsou tvořeny sedimenty mezozoika (jura, křída), terciéru a kvartéru. Jurské sedimenty jsou přítomné na jv. Moravě, sedimenty křídy jsou plošně rozšířené zejména v české křídové pánvi v severních Čechách a v pánvích jižních Čech, terciérní sedimenty jsou např. v podkrušnohorských pánvích a jinde.
Západní Karpaty jsou součástí alpid – rozsáhlého horského systému tvořeného sedimenty mezozoika a terciéru, který se táhne ze Španělska do jv. Asie. Jsou výsledkem alpínské orogeneze (paleogén – neogén), kdy vrásněním získaly příkrovovou stavbu. Na území České republiky jsou zastoupeny pouze vnější Karpaty (v. a jv. Morava), které tvoří dva flyšové komplexy a karpatská předhlubeň. Sedimenty flyše jsou střídáním písčitých a jílovitých poloh hornin. Západní Karpaty jsou na území České republiky tvořeny sedimentárními horninami stáří terciér – kvartér.
Schema geologické mapy České republiky barevnými odstíny a směry naznačuje litologické odlišení hlavních geologických struktur a hranici mezi Českým masívem a Západními Karpaty.
Zjednodušená geologická mapa České republiky (podle ČGS, upraveno) Český masív:1 - moldanubická oblast, 2 - kutnohorsko-železnohorská oblast, 3 - tepelsko-barrandienská oblast, 4 - sasko-durynská oblast, 5 - lužická oblast, 6 - moravskoslezská oblast. ZK - Západní Karpaty
Uranová mineralizace v České republice
Uranová mineralizace se v České republice nalézá v horninách Českého masívu, který je heterogenní polycyklickou metalogenetickou provincií. Uranová mineralizace se nachází v celém rozsahu krystalinického fundamentu Českého masívu a ve všech vývojových etapách jeho platformních pokryvů. Nejvýznačnějším procesem pro vytváření akumulací uranu a tvorbu ložisek uranu byla variská tektogeneze (Prvohory). V Českém masívu se nachází uranová ložiska endogenního hydrotermálního typu a exogenní epigenetická U ložiska (Matolín, Šuráň, 1989).
Endogenní uranová ložiska jsou převážně spjata s plutony (magmatická hlubinná tělesa) a náleží ke křemito-paragenetické formaci s minerálními asociacemi křemen – karbonáty – uraninit, nebo křemen – fluorit – uraninit a k sulfidické paragenetické formaci s minerálními asociacemi sulfidy – uraninit a prvkovou asociací Ag-Bi-Co-Ni-As-U. Hydrothermální uranová ložiska jsou středně a nízko temperovaná. K hydrothermálním U ložiskům patří např. ložiska Jáchymov, Potůčky, Horní Slavkov (sasko-durynská metalogenetická zóna), Medvědín, Javorník a několik výskytů uranu v krystaliniku orlicko-kladské klenby (sudetská metalogenetická zóna), Licoměřice-Březinka, Bernardov a Líšťany (barrandiensko-železnohorská metalogenetická zóna) a řada U ložisek v moldanubické metalogenetické zóně, jako jsou Rožná-Olší, Škrdlovice, Chotěboř, Brzkov, Polná ve východní části moldanubika, Příbram, Ustaleč, Dlažov, Předbořice a Okrouhlá Radouň v centrální části moldanubika, a Zadní Chodov a Dyleň a v západní části moldanubika. Endogenní uranová mineralizace převážně náleží pozdní fázi variské orogeneze (265 miliónů let, prvohory) a období kimerského vrásnění (185 a 150 miliónů let, druhohory). Formy hydrothermální akumulace uranu jsou pravé žíly, mocné uranem nabohacené zóny a metasomatická mineralizace v granitických horninách. Většina endogenních ložisek uranu v Českém masívu je prostorově vázána na granitické horniny variského stáří s větším zastoupením ložisek U v exokontaktu granitických těles.
Exogenní uranová mineralizace a exogenní ložiska uranu se nachází v platformním pokryvu Českého masívu. Syngenetické akumulace uranu v uhelných vrstvách a polohách jílů permo-karbónských pánví (prvohory) mají často prvkové asociace U-Pb-Zn-Cu-Mo-(V). Epigenetické akumulace uranu v ložiskách uhlí vnitrosudetské pánve podmiňují zvýšenou radiaci uhelných hald a produktů jejich spalování. Významná uranová mineralizace v sedimentech české křídové pánve je vyvinuta v horninách cenomanu (druhohory, křída) v nadloží hranice s krystalinikem, které je zvažováno jako zdroj uvolněného uranu. Charakteristickým znakem uranové mineralizace na ložiskách Stráž a Hamr je vazba uranu v sedimentech na organické substance a na pyrit. Uranová mineralizace je charakteristická prvkovou asociací U-Zr-Ti-P. Uranová mineralizace v třetihorních sedimentárních horninách sokolovské pánve a chebské pánve je vyvinuta v oblastech, kde podloží sedimentů tvoří žuly karlovarského masívu a smrčinského masívu. Akumulace uranu se nachází v pískovcích, uhelnatých jílech, uhelných vrstvách, tufech a tufitech. Významnými lokalitami uranové mineralizace jsou Odeř, Ruprechtov, Hroznětín.
Koncentrace uranu v hydrothermálních ložiscích Českého masívu odpovídá přibližně 0,3 % U (3000 ppm U), koncentrace uranu v sedimentech české křídové pánve má průměrnou koncentraci 0,1 % U (1000 ppm U). Podrobné údaje o uranové mineralizaci v Českém masívu uvádí referenční literatura ((ČSUP, 1975; ČSUP 1984; DIAMO, 2016; Dahlkamp, 1993).
Stovky uranových mineralizací lokalizovaných při průzkumu uranu v letech 1946 – 1990 na území České republiky o relativně malé rozloze (78866 km2) a následně 66 těžených ložisek uranu ukazuje na významnou přítomnost tohoto stopového prvku v horninách území státu. Uranové mineralizace tvoří rozměrově omezená geologická tělesa, zatímco uranem nabohacené geologické struktury ovlivňují radioaktivitu přírodního prostředí plošně. Oba typy radioaktivních objektů jsou z hlediska radiační ochrany významné.
