Ve stavebním materiálu

Stavební materiály nerostného původu obsahují vždy určité množství radioaktivních látek přírodního původu. Jedná se především o draslík, uran, thorium a radionuklidy, které vznikají jejich radioaktivní přeměnou. Z nich nejvýznamnější je obvykle radium (Ra226). Přítomnost přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu vede k ozáření osob ve stavbách - jednak vdechováním produktů přeměny radonu vytvořeného z radia a uniklého ze stavebního materiálu do ovzduší stavby, jednak pronikavým zářením gama vznikajícím ve stavebním materiálu jako důsledek radioaktivní přeměny přítomných přírodních radionuklidů.

Podrobné informace o požadavcích atomového zákona na obsah přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu naleznete na stránkách Státního úřadu pro jadernou bezpečnost www.sujb.cz/radiační ochrana/přírodní zdroje

Jak se měří radioaktivita stavebních materiálů

Měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech se provádí v laboratoři. Pro měření se odebírá vzorek materiálu v množství obvykle 1 až 2 kilogramy, drtí se na zrnitost do několika mm, případně vysuší a odevzdá nebo odešle měřící laboratoři. Vlastní měření se provádí metodou spektrometrie gama - měří a analyzuje se záření gama vznikající ve vzorku při radioaktivní přeměně přítomných radionuklidů. Měří se hmotnostní aktivita radionuklidů K40, Ra226 a Th228 a vyhodnocuje se tzv. index hmotnostní aktivity. Měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu je zařazeno mezi činnosti zvláště významné z hlediska radiační ochrany a je pro ně třeba povolení SÚJB. Seznam držitelů povolení je možno nalézt na webové stránce SÚJB.

Povinnosti výrobců a dovozců stavebního material

Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, (dále zákon) a vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje (dále vyhláška), které nabývají účinnosti 1. 1. 2017, stanoví výrobcům a dovozcům stavebních materiálů povinnosti vztahující se k ochraně před přírodními radionuklidy ve stavebních materiálech (§ 101 atomového zákona a § 102a § 103 vyhlášky.

Za výrobce stavebního materiálu se považuje osoba, která na území ČR vyrábí stavební materiál uvedený v příloze č. 28 vyhlášky a uvádí jej na trh EU. Za dovozce stavebního materiálu se považuje osoba, která dováží do ČR stavební materiál uvedený v příloze č. 28 vyhlášky ze zemí mimo EU.

Výrobci a dovozci stavebních materiálů jsou podle § 101 odst. 2 zákona povinni zajistit

  • systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu,
  • vést evidenci výsledků měření indexu hmotnostní aktivity a dalších údajů a oznamovat je Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB),
  • v případě překročení referenční úrovně poskytnout veřejnosti informace o výsledcích systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu.

Stavební materiál nesmí být podle § 101 odst. 1 zákona dodáván na trh v České republice, pokud by efektivní dávka reprezentativní osoby ze zevního ozáření zářením gama při užívání budovy s obytnými nebo pobytovými místnostmi mohla překročit referenční úroveň 1 mSv/rok, pokud nebylo k dodávání takového stavebního materiálu na trh vydáno povolení SÚJB podle § 9 odst. 2 písm. j) zákona.

Stavebním materiálem se rozumí stavební výrobky a suroviny s očekávaným zvýšeným obsahem přírodních radionuklidů, které jsou určeny k zabudování do stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi (§ 9 odst. 2  písm. h)  bod 6. atomového zákona) uvedené  v  příloze č. 28 vyhlášky:

  1. přírodní kámen a kamenivo vytěžené na území ČR určené k použití pro stavební účely, včetně stavebních  výrobků z nich, a to:
    1. žula, granodiorit, syenit, pegmatit, aplit, žulový porfyr, syenitový porfyr, ryolit, znělec, trachyt, andezit
    2. jíl, jílovec, pískovec, písek, štěrkopísek, kaolín, černé a kamencové břidlice, tuf a, 
    3. ortorula, pararula, migmatit,
  2. přírodní kámen a kamenivo dovezené ze státu, který není členským státem Evropské unie, a určené k použití pro stavební účely, včetně stavebních výrobků z nich, ¨
  3. umělé kamenivo, zejména agloporit, perlit, keramzit, geopolymer, a výrobky z něj, 
  4. pórobeton, škvárobeton, stavební výrobky z pórobetonu, stavební výrobky ze škvárobetonu,
  5. popílek, škvára, struska, sádrovec vznikající v průmyslových procesech, kaly určené k použití pro stavební účely, materiály z pracovišť podle § 93 odst. 1 písm. b) a c) atomového zákona určené k použití pro stavební účely, stavební výrobky z nich v jiných bodech neuvedené, a 
  6. materiál z odvalů, a to rudních, uhelných a odvalů po těžbě hornin uvedených v bodě 1, a odkališť určený k použití pro stavební účely.

Pozn. Stavebními výrobky z přírodního kamene a kameniva, z umělého kameniva, z popílku, škváry, strusky a sádrovce se rozumí stavební materiály, k jejichž výrobě byly uvedené materiály použity jako suroviny (např. beton s příměsí popílku, beton vyrobený z kameniva uvedeného v tabulce).

Podrobnosti je možno nalézt v doporučení SÚJB „Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech“.

Výsledky měření

Obsah radionuklidů Ra226 a Th228 ve stavebních materiálech používaných v ČR je obvykle řádu desítek Bq/kg, obsah radionuklidu K40 řádu stovek Bq/kg. Vyšší hodnoty - vykazují materiály vyrobené s použitím odpadních surovin (popílek, škvára, struska) nebo některé druhy kamene, například žula. V tabulce jsou uvedeny průměrné hodnoty obsahu radionuklidů K40, Ra226 a Th228 a z nich odvozené indexy hmotnostní aktivity ve stavebních materiálech používaných (vyráběných nebo dovážených) v ČR.  Z hlediska ozáření osob ve stavbách jsou samozřejmě významné především takové materiály, které tvoří největší část staveb (beton, cihly, tvárnice). Odhad průměrného ozáření ze stavebních materiálů v ČR  je 0,4 až 0,6 mSv za rok, tj. asi desetkrát méně než z radonu, který do budov proniká z podloží

Výsledky měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech (geometrický průměr a v závorce geometrická výběrová standardní odchylka)

materiál

K40 (Bq/kg)

Ra226 (Bq/kg)

Th228 (Bq/kg)

Index

stavební kámen

246    (6,4)

26,0    (3,7)

18,2    (5,3)

0,286   (4,3)

cihly

623    (1,4)

45,3    (1,4)

47,6    (1,4)

0.595   (1,3)

beton

392    (2,2)

19,51    (1,8)

16,7    (1,7)

0,288   (1,7)

pórobeton

321    (1,7)

45,4    (1,6)

44,5    (1,4)

0,515   (1,4)

struskobeton

206    (2,5)

49,1    (1,9)

23,1    (1,1)

0,379   (1,3)

škvárobeton

445    (1,6)

65,2    (1,4)

57,0    (1,2)

0.719   (1,3)

vláknocement

151    (1,9)

26,0    (2,0)

16,9    (1,7)

0.220   (1,6)

malty

227    (2,5)

15,1    (2,1)

11,3    (1,9)

0.198   (1,9)

omítky

135    (4,8)

15,5    (2,1)

10,4    (2,3)

0,173   (2,5)

keram.obklady

541    (1,7)

63,7    (1,6)

50,9    (1,5)

0,702   (1,5)

písek

268    (3,7)

12,7    (1,7)

12,5    (1,9)

0,222   (2,1)

kamenivo

532    (2,7)

31,2    (2,8)

23,7    (2,7)

0,415   (2,3)

popílek

197    (3,0)

82,0    (2,3)

55,1    (2,1)

0,625   (2,1)

škvára

193    (2,2)

93,4    (2,0)

65,4    (1,5)

0,761   (1,6)

cement

281    (1,5)

35,9    (1,6)

20,4    (1,3)

0,318   (1,3)

vápno

57     (3,5)

10,9    (2,1)

7,5    (2,5)

0,104   (2,3)

sádra

180    (1,8)

11,4    (1,7)

10,5    (1,5)

0,165   (1,6)

Svépomocně vyrobený stavební materiál

Naše předpisy nepožadují měření radia ve stavebních materiálech vyráběných pro vlastní potřebu a nestanoví pro ně žádný limit. Je ovšem v zájmu stavebníka, nepoužívat ve stavbě materiály, u kterých obsah radia přesahuje mezní hodnoty stanovené pro výrobu nebo dovoz. Měření obsahu radia by bylo vhodné provést vždy v případě "rizikových materiálů" jako škvára nebo popílek, u nichž nelze vyloučit i několikanásobné překračování mezních hodnot. Pozdější ozdravování staveb z takového materiálu je totiž komplikovaná a nákladná záležitost.

sujb
suro
sujchbo
sujb
mpmrcr
mzpcr
mzcr
mzemcr
mfcr