FAQ
Protiradonová izolace
1. Jaký typ protiradonové izolace je nejúčinnější?
Obecně nelze říct, která izolace je nejlepší. Vhodnost se posuzuje individuálně podle konkrétních podmínek. Na ochranu proti radonu lze použít asfaltové pásy, polymerní fólie i různé nátěry nebo stěrky. Při výběru se zohledňuje tvarová složitost izolované plochy, množství a umístění prostupů, schopnost chránit stavbu současně i proti zemní vlhkosti nebo tlakové vodě, technologické schopnosti dodavatele izolace atd. V každém případě musí být radonový odpor použitého izolačního materiálu větší, než je minimální radonový odpor předepsaný normou ČSN 73 0601 pro daný typ stavby. Radonový odpor konkrétního izolačního výrobku udává výrobce v technickém listu, takže si každý může porovnáním dvou čísel jednoduše zjistit, zda projektantem navržená a realizátorem použitá izolace je dostatečná.
2. Jaký asfaltový pás máme použít na ochranu proti radonu?
Vzhledem ke krátké životnosti se na ochranu proti radonu nehodí pásy z oxidovaného asfaltu. Pásy s kovovou výztužnou vložkou lze podle ČSN 73 0601 použít jen v kombinaci s dalším pásem bez kovové vložky. Nejefektivnější je proto použití pásů s nosnou vložkou skleněnou nebo polyesterovou a z asfaltu s SBS nebo APP modifikací, nebo pásů skládajících se z asfaltové hmoty nanesené na PE fólii. Doporučuje se celoplošné přilepení/přitavení pásů k podkladní konstrukci. V každém případě musí být radonový odpor použitého asfaltového pásu větší, než je minimální radonový odpor předepsaný normou ČSN 73 0601 pro daný typ stavby.
3. Lze na protiradonovou izolaci použít nopovou (profilovanou) fólii?
Nopová fólie nemůže v žádném případě plnit funkci protiradonové izolace, protože je v reálných staveništních podmínkách téměř nemožné provést trvale plynotěsné spoje jednotlivých fólií.
4. V přízemních místnostech staršího nepodsklepeného domu byly změřeny koncentrace radonu nad 600 Bq/m3. Plánujeme zde výměnu nášlapných vrstev podlah, ale nechceme bourat podkladní beton. Lze koncentraci radonu účinně snížit položením nové protiradonové izolace na stávající podkladní beton?
Protiradonová izolace položená dodatečně do stávajících staveb dokáže snížit koncentraci radonu jen o cca 40 %. Výsledkem by tedy byla koncentrace kolem 350 Bq/m3, což je nad referenční úrovní a jedná se tedy o výsledek nedostatečný. Důvodem je to, že izolace se pokládá jen v ploše podlahy (nikoliv pod stěny) a není tak celistvá. Napojení na stěny nelze prakticky udělat plynotěsně. Radon pak izolaci obejde neizolovanou stěnou nebo neutěsněnou spárou na styku podlahy a stěny. Navíc toto opatření zvyšuje vlhkost v podloží pod domem, což se může projevit vzrůstem vlhkosti stěn. Správně by tedy měla být nová izolace kombinována s odvětráním podloží. Nechcete-li bourat podkladní beton, lze odvětrání podloží realizovat pomocí horizontálních odsávacích vrtů provedených z exteriéru domu.
Bílá vana
5. Lze stavbu s pobytovým prostorem v kontaktním podlaží chránit proti radonu vodotěsnou železobetonovou konstrukcí (bílou vanou)?
Ne, nelze. Má-li stavba v kontaktním podlaží pobytový prostor, musí být všechny kontaktní konstrukce takového podlaží minimálně v části, kde se nachází pobytový prostor, provedeny se souvislou protiradonovou izolací nebo hydroizolací. O druhu izolace rozhoduje intenzita větrání pobytového prostoru (viz čl. 5. a 5.4 ČSN 73 0601:2019). U půdorysně rozsáhlejších staveb lze kontaktní podlaží rozdělit na část s pobytovým prostorem a část bez pobytového prostoru. Část bez pobytového prostoru pak může být chráněna bílou vanou, ale musí být zajištěno, aby tato část nebyla zdrojem radonu v části s pobytovým prostorem (např. stavebním oddělením atd.).
6. Kdy lze k ochraně stavby proti radonu z podloží použít vodotěsnou železobetonovou konstrukci (bílou vanu)?
Vodotěsnou ŽB konstrukci (bílou vanu) lze použít k ochraně staveb, které nemají v kontaktním podlaží pobytový prostor. Zároveň musí být v kontaktním podlaží zajištěna spolehlivá intenzita větrání, strop nad kontaktním podlaží musí být těsný včetně prostupů instalací a vstup do kontaktního podlaží z ostatních podlaží musí být těsnými dveřmi se samozavírací funkcí. Vodotěsná ŽB konstrukce musí mít minimální tloušťku 250 mm.
Odvětrání podloží
7. Kdy se musí provést odvětrání radonu z podloží pod stavbou?
Odvod radonu z podloží se musí realizovat u staveb, v jejichž kontaktních podlažích jsou pobytové prostory a pod stavbou je vytvořena vrstva o vysoké propustnosti, nebo součástí podlahy na terénu je podlahové topení, nebo radonový index stavby je vysoký. K odvodu půdního vzduchu se u novostaveb používá perforované flexibilní potrubí o průměru 60 až 80 mm, které se klade do vrstvy štěrku frakce 16/32 mm a o tloušťce 150 mm. Perforované potrubí se neobaluje žádnou geotextilií ani jiným filtračním materiálem.
8. Při stavbě domu nebylo do podsypu pod podkladním betonem (základovou deskou) vloženo perforované potrubí pro odvod radonu. Lze situaci napravit bez bourání betonu?
Ano, lze. Odvětrání podloží lze instalovat i dodatečně pod hotové podlahy. Používají se k tomu horizontální odsávací vrty, které se zavrtávají do podloží pod domem buď z výkopu vně domu, nebo ze sklepa u částečně podsklepených domů. Do každé sekce mezi základovými pasy a pod každou obytnou místnost musí být veden alespoň jeden vrt. Následně se vrty připojí k odsávacímu ventilátoru umístěnému na vhodném místě pozemku nebo ve sklepě.
9. Lze perforované potrubí sloužící k odvodu radonu z podloží pod domem napojit na drenážní potrubí probíhající po obvodě domu a sloužící k odvodu prosakující vody?
Potrubí pro odvod radonu se nesmí napojovat na potrubí odvádějící vodu, protože tím by unikal podtlak do zeminy vně domu. Výsledkem by byl nedostatečný podtlak přímo pod domem a tím pádem i nedostatečná účinnost odvětrání podloží.
10. Lze svislé odvětrávací potrubí sloužící k odvodu radonu z podloží nad střechu domu napojit na odvětrávací kanalizační potrubí, aby se snížil počet prostupů střechou?
Tato dvě potrubí nelze v žádném případě propojovat, protože domovní kanalizace není vzduchotěsně oddělena od uličního řadu. Podtlak, který se ve stoupačce vytváří, tak uniká kanalizačním řadem. Výsledkem by byl nedostatečný podtlak v podloží přímo pod domem. Ten by se nepodařilo zvýšit ani dodatečným osazením odsávacího ventilátoru, protože i ten by odvětrával celou kanalizační soustavu.
11. Hladina podzemní vody v průběhu roku kolísá tak, že v určitém období může vystoupat i nad podlahu v kontaktním podlaží. Lze i za této situace osadit pod dům perforované potrubí pro odvod půdního vzduchu?
Dochází-li k zaplavení podloží jen v kratších obdobích roku, pak realizace odvětrání podloží smysl má. Bude-li podloží zaplaveno, nebude systém funkční, ale to nevadí, protože pod domem je místo radonu jen voda. V období poklesu vodní hladiny pak systém bude bez problémů fungovat. Svislé odvětrávací potrubí by ale nemělo být vedeno vnitřkem domu, aby se snížil počet prostupů kontaktní konstrukcí. Doporučuje se ho vést v zemině vně domu s vyústěním nad terénem.
12. Dům bude založen na smrštivých jílech. Pro ochranu proti radonu je potřeba navrhnout odvětrání podloží. Nemůže odvětrání podloží způsobit vysychání jílů a nerovnoměrné sedání stavby?
Stavby umísťované na smrštivé a případně zvodnělé jíly se pravidla zakládají na deskách posazených na mocných štěrkových vrstvách. Aby se zabránilo vysušování jílů a současně se zajistilo efektivní rozšíření podtlaku pod deskou, je potřeba štěrkový podsyp rozdělit HDPE fólií na dvě části. Těsně pod deskou se ponechá odvětrávaná vrstva štěrku frakce 16/32 mm o tloušťce 150 mm, která se od spodní vrstvy štěrku oddělí souvislou HDPE fólií položenou přímo na spodní vrstvu. HDPE fólie brání provětrávání spodní štěrkové vrstvy a zároveň omezuje objem odsávaného prostoru, čímž se v něm dosahuje většího podtlaku. Obdobně lze postupovat i v případě vysoce propustných a mocných zemin, v nichž správnému rozšíření podtlaku pod celým půdorysem domu brání právě vysoká propustnost podloží a neohraničenost odsávaného prostoru.
13. Pod základovou deskou (podkladním betonem) je navržena tepelná izolace z granulovaného pěnového skla. Lze tento typ podsypu současně využít i pro odvod radonu z podloží pod stavbou?
I když granulát z pěnového skla obsahuje i velmi jemné prachové částice, které mohou postupně zanášet perforaci v odsávacím potrubí a případně i poškodit odsávací ventilátor, je jeho využití pro odvětrání radonu teoreticky možné. Nedává to ale žádný smysl, protože odvětráním granulátu se ztrácí jeho tepelně izolační funkce. Takže chceme-li granulát použít jako tepelnou izolaci, nelze ho odvětrávat.
14. Jak správně postupovat, chceme-li tepelnou izolaci umístit pod základovou desku (podkladní beton) a zároveň je potřeba odvětrat radon z podloží pod stavbou?
Na tepelnou izolaci použijte tvrzené desky z nenasákavého izolačního materiálu (např. desky z extrudovaného polystyrenu), které umístíte přímo pod základovou desku. Pod tepelnou izolaci rozprostřete vrstvu štěrku o frakci 16/32 mm a tloušťce 150 mm, do které vložíte perforované odvětrávací potrubí pro odvod radonu.
Propustný podsyp
15. Připravujeme projekt bytového domu s jedním podzemním podlažím, kde jsou pouze hromadné garáže. Podzemní podlaží bude z vodotěsné železobetonové konstrukce (bílé vany)? Pod základovou deskou je navržen štěrkový podsyp. Musí být tento podsyp odvětrán?
Jakýkoliv propustný podsyp pod stavbou, v jejímž kontaktním podlaží nejsou pobytové prostory, se nemusí odvětrávat.
16. V přízemí domu bez podzemního podlaží jsou umístěny pobytové prostory. Pod základovou deskou (podkladním betonem) je navržen štěrkový podsyp. Musí být tento podsyp odvětrán?
Jakýkoliv propustný podsyp pod stavbou, v jejímž kontaktním podlaží jsou pobytové prostory, se musí odvětrat.
Podlahové topení
17. Na pozemku s nízkým radonovým indexem budeme stavět dům, který bude vytápěn podlahovým topením. Musíme odvádět radon z podloží pod domem?
Slouží-li podlahové topení k vytápění pobytových prostorů a je v podlaze na terénu, musí být podle ČSN 73 0601 realizováno odvětrání podloží. To platí vždy bez ohledu na to, jaký je radonový index pozemku. Důvod je ten, že podlahové topení zvětšuje teplotní rozdíl mezi konstrukcí podlahy a podložím, což zvyšuje množství vzduchu přisávaného z podloží netěsnostmi v podlaze do interiéru.
18. V podlaze podzemního podlaží bez pobytových prostorů je navrženo podlahové topení. Musíme odvádět radon z podloží pod domem?
Vzhledem k tomu, že podlahové topení neslouží k vytápění pobytových prostorů, tak i přesto, že je součástí kontaktní konstrukce, nemusí být navrženo odvětrání podloží.
Větrání interiéru
19. V rodinném domě budou všechny místnosti větrány pomocí řízené ventilace s rekuperací tepla. Zajišťuje takovýto větrací systém dostatečnou ochranu proti radonu z podloží?
Ne, nezajišťuje. I v domě s řízenou ventilací musí být konstrukce ve styku se zeminou provedeny s hydroizolací nebo protiradonovou izolací. O druhu izolace rozhoduje intenzita větrání pobytového prostoru (viz čl. 5. a 5.4 ČSN 73 0601:2019). Bude-li dům navíc vytápěn podlahovým topením, nebo bude-li pod nejnižší podlahou propustný podsyp, musí být navíc navrženo odvětrání podloží.
20. V nepodsklepené novostavbě rodinného domu se koncentrace radonu pohybuje do 500 Bq/m3. Dům není vybaven žádným systémem řízeného větrání. Jak účinně snížit koncentraci radonu v domě.
Příčinou zvýšené koncentrace radonu v domě bude s největší pravděpodobností nízká intenzita větrání. Doporučuji proto nejprve zvýšit intenzitu větrání alespoň na hygienické minimum, což je 0,3 h-1 (to znamená, že za hodinu se vymění 30 % vzduchu v domě). Toho lze docílit buď zvýšením přirozené ventilace instalací větracích štěrbin do rámů oken, nebo instalací řízené ventilace s rekuperací tepla. O účinnosti se přesvědčte následným změřením koncentrace radonu. Kdyby koncentrace radonu nepoklesla na požadovanou úroveň, byl by řešením nucený odvod radonu z podloží pod stavbou pomocí odsávacích vrtů realizovaných z výkopu vně domu.
